Den otců

vaří se káva v kastrůlku bobtnaj fazole 
nejprve vstává má věrná herní konzole 
zblízka se koukám do vzteklých očí činčily 
snad jsem jí dával večer žrát 

a v naší obci sykání z domků napoví 
kámoši sobci otvíraj první lahvový 
tak ve dvě ráno jsme zas na statku končili 
činčila kouše k lampě drát 

volaj už sály kapelní vůz mě odváží 
nevím to zdali vrátit se zpátky odvážím 
znám totiž místa 
kde pšenka v knajpě kvete nám 
na stole můžu klidně spát 

když je den otců není čas na sentiment 
blíží se odsun myslí si že jsem dement 
manželka další který jsem všechno nechal 
visačku z festivalu 
mastičku z kostivalu 
i žrádla pro činčilu dost 

mí vrstevníci zběsile tlačej na pedál 
po vrstevnici já šlapu rovnoměrně dál 
manželky sbírám je tam už ňákej veterán 
jen nechci dlouho zůstat stát 

když je den otců není čas na sentiment...