Přeskočit na obsah
ON-LINE VSTUPENKY ZDE
Diskografie

Beatová síň slávy

Rok vydání: 2009

Skladby

  1. 1.Hrad (VZ)
  2. 2.Setkání (VZ)
  3. 3.Čekání (VZ)
  4. Holinky nosil vždycky naruby
    Kohoutí hnát si zapích do huby
    Teplej rum pil i když potom blil
    Co hořelo to vyhulil
    Myslel si že je to známka punku

    Ale holky říkaly
    Že punk je jinde
    Ale holky říkaly
    To snad není možný

    Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet
    Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet
    Uznával jen kapely co neuměly hrát
    Kolem pasu nosil umělohmotnej drát
    Myslel že je to známka punku

    Ale holky říkaly
    Že punk je jinde
    Ale holky říkaly
    To snad není možný

    No ale kdo není
    Boží nadělení
    Nedělejme z punka tupce
    No ale kdo není
    Boží nadělení
    Každé zboží má svého kupce

    Křivák nosila vždycky naruby
    Rtěnku si nanášela rovnou na zuby
    Smála se jenom smutným věcem
    Hrála v kapele s Jardou Švecem
    Myslela že je to známka punku

    Ale lidi říkali
    Že punk je jinde
    Ale lidi říkali
    No to snad není možný

  5. 5.Povolávací rozkaz (VZ)
  6. 6.Cigára (VZ)
  7. Jede traktor je to Zetor
    Jede do hor orat brambor

    Zemědělci brambor zasejí
    Potom pohnojí pak zas vyrejí

    Mládenec si kapsu namastí
    Prachama zachrastí
    Na děvu povětrnou

    Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže
    Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže

    Jezeďák a děvka spolu jdou
    Před novou hospodou hrozně se radujou
    Nejdřív se tu spolu vopijem
    Tvou ženu zabijem
    A děti ubijem

    Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže

    Jezeďák se hrozně vopije
    Svou ženu zabije a pak se poblije
    Za radu moc děvce děkuje
    A pak ji prokleje
    Vidlema vod hnoje

    Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže

    Jede traktor je to Zetor
    Jede do hor vorat brambor

  8. Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
    na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
    Nasypu ti do postele včely bodavý, možná že tě vopíchaj,
    mě už to nebaví.

    Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
    vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

    Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
    dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
    Zbydou ti jen rybičky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat,
    mě už to nebaví.

    Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
    vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

    Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
    napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
    Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy,
    vždyť to sama víš.

    Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
    vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

  9. seděla u pípy a pila všechny noci
    nadměrnou konzumací chránila lid
    kterej by alkohol dostal do svý moci
    ta její logika ostrá jak břit

    přestože jistě má už odrovnaný játra
    a možná se po ní i celostátně pátrá

    alkohol je jak řekla lidstva metla
    a kapka špiritusu po bradě jí stekla
    on je to jed a nerada bych se pletla
    co ale když metla vyhání děti z pekla

    toužil jsem podpořit královnu opic
    tak jsem si panáka okamžitě dal
    až se k vám dostane tenhleten dopis
    desetkrát ho opište a pošlete dál

    za to že se obětovala
    za lidský druh
    nepřerušte nedbalostí
    tento bludný kruh

    alkohol je jak řekla lidstva metla
    a kapka špiritusu
    po bradě jí stekla
    on je to jed a nerada
    bych se pletla
    co ale když metla vyhání děti z pekla

  10. Barevný časopisy, usměvavý tváře
    Všichni jsou spokojený, mladý, starý, zdravý
    Jak to tak vypadá tak líp se daří Báře
    Bavič, co žral ananas, tak ten se zase spraví

    Vitamíny brát a zotavit se z přejídání
    Rok od roku je to vždycky trochu težší
    Líp než do voka drát a kámoši co tlejí v báni
    Dej otroku jed a ze slunce se těší

    Večer když u postýlky lampička se ztlumí
    Tak můry začnou řádit padni, komu padni
    Preventivně naleje se , kdo to ještě umí
    zas rána přece jenom nebudou tak fádní

    Vitamíny brát a zotavit se z přejídání
    Rok od roku je to vždycky trochu težší
    Líp než do voka drát a kámoši co tlejí v báni
    Dej otroku jed a ze slunce se těší

  11. Už je to hotový
    Dneska v noci se k nim rovnou dám
    Už je to hotový
    Já rande s bukanýrem u něj mám
    Velká šance
    Konta v bance
    A stačí dobrej styk
    Růžovou lobby znám
    A chci k ni patřit i já sám

    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Jen homosexuál

    Měkký sevření
    už se nepustim a stoupám dál
    Trochu pozmění
    Věci kterejch jsem se děsil, bál
    Tajný chvíle
    Blízký cíle
    A stačí dobrej styk
    Růžovou lobby znám
    A chci k ní patřit i já sám

    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Jen homosexuál

    Návštěvník klubů
    Který jen z filmů a vtipů znáš
    Vzpomínky na korunkách zubů
    Na věcí víc než ty šanci zažít máš
    Věcí
    Se značkou homo

    Tajný sdružení
    Spiklenecký pocit prožívám
    Divný vzrušení
    Důvod chuť je moci proč jít mám
    Když se ptáte
    Mám dost přátel
    A stačí dobrej styk
    Růžovou lobby znám
    A už k ní patřím i já sám

    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Já chci být jen homosexuál
    Já už chci být
    Jen homosexuál

  12. Venku už zas hrozně leje, to já nemám rád,
    začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
    Doma pořád nikdo není a telefon nejde,
    já se z toho asi zbláznim, kdy mě tohle přejde?

    Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
    zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
    už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
    zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.

    Venku je zas hrozný vedro, to já nemám rád,
    začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
    Všechny ženský Na Kovárně s kamarády pijou,
    já už si to asi mrsknu, já chci taky milou, jahá.

    Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
    zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
    už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
    zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.

  13. Nevadí mi křivý stěny, plísní dávno pohrdám,
    okna nejsou utěsněný, podlaha je samý šrám.
    Na záchod jdu třicet metrů na truc holou pavlačí,
    proto radši seru v metru, někdy to však nestačím.

    Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i rómů.

    Domovnice v šedé kápi večer hlídá dvorky,
    takhle lidi v Praze trápí jen nuselský Horky,
    přesto je má každý rád, přípotoční nížiny,
    lepší než se stěhovat na sídliště Lužiny.

    Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i Rómů.

  14. Visím metr nad zemí a nejsem David Copperfield,
    už nezkouším se vůbec na nic ptát.
    Ty párkrát přejdeš ulici, nepřekonáš vůli, cit,
    pak zlobně stojíš, na vlasech ti začíná sníh tát.
    Nechám tě tady, nechám tě tady,
    neumřeš hlady, život tě baví.

    Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
    Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.

    Pak už jsi nejistá, co se mi mohlo stát,
    schody bereš po dvou a na půdě kroky tvý
    rozvíří peří, co zbylo z holubů,
    já peří nevířím nohy mám výš.
    Nechám tě tady, nechám tě tady,
    neumřeš hlady, život tě baví.

    Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
    Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.

  15. Nejen z piva jsem nebetyčně hloupej,
    a nekoukám moc do zrcadla, když si holím tvář.
    Ranní tupej obličej, na rozum tolik skoupej,
    postrádá totiž myslitelů zář.
    Civím do zrcadla a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
    Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, a proč si zpívám tenhle refrén.

    Moje zrcadlo má stíny na duši, a nikdo netuší, a nikdo netuší,
    že v noci píšu hořčicím na víčko…
    Trochu jsem zhloupnul, ale jen maličko.

    Kvůli ženskejm jsem několikrát šílel,
    a chtěl ze světa odejít na nekonečnej výlet,
    s hlínou pod hlavou neznat návratu,
    než jsem prokouk žití podstatu.
    Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
    Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, rozhodně si s ní nepodříznu žíly.

    Moje zrcadlo má stíny na duši…

    Svět není černej, ani bílej,
    jen někdy nechává stíny na duši.
    Všichni se ženou za pochybeným cílem,
    pochybenou cestou, do poslední míle.
    Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
    Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší.
    Do smrti si budu zpívat tenhle refrén!

  16. U nás v domě všichni balej kufry, vedro je a sucho v krku mám
    Nemůžu jít ani do hospody moje žena totiž hlídá schody

    R: A proto chtěl bych vidět Nottingham, chtěl bych vidět Benátky – koupím si zájezd na splátky
    Čedok, Čedok – snad mě to nebude tak moc stát stát

    Chtěl bych vidět Nottingham, však nejsem kníže Buckingham
    můj skromnej plat dělníka se těmto plánům vymyká

    Nebavěj mě dávno ženský vnady
    chata na Berounce a práce
    tím to pro mne všechno stojí padá
    život totiž není žádná legrace

    R:

    R:

  17. Čas je díra čas je bič
    Lepší kdyby vůbec nebyl
    Nejednou chceš svůj balon
    Ztracenej je v dětství nebi
    A letí dál stoupá výš
    Letí proudem roků zpátky
    To jen čas trh oponou
    Věci mizí – kde už jsou

    Nejednou chci svůj balón
    Zpuchřelá a prasklá duše
    Jistě řeknu – to je on
    Poznám ho měl jsem ho rád
    Každá další známá věc
    Kaugummi a pflege dusche
    Drážďany a schone schuhe
    A zde simpson motorrad

    Mý gumoví indiáni
    Z ulice Unter den Linden
    Později jsem se tam zpil
    Zrovna když byl feuer werk
    Tmavý pivo se sirupem
    řízek v sósu s knedlíkem
    cigára Káro byly fajn
    pak z U-Bahnu na S-Bahn

    Nejednou chci svůj balón a nesměle to zkouším řici
    Vraťte mi to všechno zpět na tábor chci k moři jet
    co má v létě deset stupňů a Trabanta v pryskyřici
    Jedno jak se změnil svět já chci zpátky svůj balón

    Nejednou chceš svůj balon ztracenej je v dětsví nebi
    Všechny věci cos měl rád na tebe tam tiše čekaj
    Až se tvůj čas naplní letíš proudem roků zpátky
    Někde najdeš svůj balón nech ho zatím – ať si lítá

  18. Viděl jsem ostružiny podzim už je tady
    Má to svý zápory a taky ale klady
    Do skříně poputujou kraťasy
    Lehnou si na mol budou spát
    Já zvolna nandám si
    Kulíška na pleš
    Z hostince na návsi
    Vrátím se na plech
    Ref: Nebudu se koupat na hrázi
    A na zahrádce zbudou osiřelý stolky
    Někdo by myslel to ho rozhází
    Koukne se jistě záhy hlavní do pistolky
    Sednu si tam co stojej petry
    Brzo se setmí a to gentlemana láká
    Na běžnou konzumaci platěj zimní metry
    A cestou domů v parku sbalím sněhuláka
    léto se chýlí a my hrajem ve studiu
    já texty dopisuju, burčák taky piju
    energie z léta plyne do pásu
    pas jede a tak to má být
    sestry mráz nespálí
    aspoň ne letos
    kořínky ze skály
    přežívaj leccos
    Ref: Nebudu se koupat na hrázi
    A na zahrádce zbudou osiřelý stolky
    Někdo by myslel to ho rozhází
    Koukne se jistě záhy hlavní do pistolky
    Sednu si tam co stojej petry
    Brzo se setmí a to gentlemana láká
    Na běžnou konzumaci platěj zimní metry
    A cestou domů v parku sbalím sněhuláka

  19. Ve čtvrtek po obědě srpen
    A sedím jako běžně na báru
    Výročí kladiva se srpem
    A koukám v televizi na Báru
    Dráha je nečekaně kluzká
    A čtvrtá sestra má cit pro drama
    Bohužel stále vede Ruska
    A bitva bude opět prohraná

    Naštěstí však oštěp třímá dáma
    Která šestým tahem dává mat
    Dobrá forma vážně není fáma
    Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

    Zlato má mimořádnou cenu
    A zápis do tabulky rekordů
    Já přesto vidím za tím ženu
    Která má ráda pivo a pár sester akordů

    Naštěstí však oštěp třímá dáma
    Která šestým tahem dává mat
    Dobrá forma vážně není fáma
    Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

  20. Kdo jde večer brzo spát, k ránu se mu zdává, že si lítá jako pták a ve snu křídly mává.
    Já chodim spát nad ránem a v hlavě mi jen hučí, někdy kolem devátý krutý sen mě mučí.

    Sny o lahvích sody často se mi zdály když jsem jako alkáč chlastal.

    Vyrovnané v dlouhých řadách orosené sodovky, když se vzbudím šátrám marně ve všech třech švech pohovky,
    nikdy mě však nenapadne připravit si láhev sám, spojení snu s realitou večer odkládám.

    Sny o lahvích sody často se mi zdály když jsem jako alkáč chlastal.

  21. Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě,
    vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší.
    Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci,
    chytli jsme se korbelů a poručili další.
    Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče
    a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý,
    tušili jsme příležitost pro historky čerstvý,
    a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní.

    Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
    Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

    Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
    nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
    O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
    kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
    Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
    a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
    někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
    ti co byli pohlední v harému krmí pávy.

    Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
    Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

  22. Holinky nosil vždycky naruby
    Kohoutí hnát si zapích do huby
    Teplej rum pil i když potom blil
    Co hořelo to vyhulil
    Myslel si že je to známka punku

    Ale holky říkaly
    Že punk je jinde
    Ale holky říkaly
    To snad není možný

    Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet
    Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet
    Uznával jen kapely co neuměly hrát
    Kolem pasu nosil umělohmotnej drát
    Myslel že je to známka punku

    Ale holky říkaly
    Že punk je jinde
    Ale holky říkaly
    To snad není možný

    No ale kdo není
    Boží nadělení
    Nedělejme z punka tupce
    No ale kdo není
    Boží nadělení
    Každé zboží má svého kupce

    Křivák nosila vždycky naruby
    Rtěnku si nanášela rovnou na zuby
    Smála se jenom smutným věcem
    Hrála v kapele s Jardou Švecem
    Myslela že je to známka punku

    Ale lidi říkali
    Že punk je jinde
    Ale lidi říkali
    No to snad není možný

  23. Kolem kaktusy
    Je horko tak to si
    Na hlavu nasadím sombrero grande

    Viva Zapata
    Mě hoří za pata-
    ma mám v Porto Pueblo rande

    Snad má mě ráda
    A piňacoláda
    Na cestu neškodí když je chlap macho

    Do kapsy tortilly
    A láhev tequilly
    Má milá mi přihřeje nachos

    Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila
    Donde esta zapateria čeká mě milá

    Strašlivý vedro
    A můj mezek Pedro
    Klopýtá okolo malého ranče

    A to není celý
    Taky je skvělý
    Že tu slyším výt Komanče

    Jsem speedy Gonzalez
    Však radši bych zalez
    Tam kde je nejbližší kojotí nora

    Však nehledě k tomu
    Že pospíchám domu
    Mě vyhlíží krásná seňora

    Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila
    Donde esta zapateria čeká mě milá

    Vylétla kulka
    Z mé hlavy je půlka
    Než jsem spad už bylo od krve poncho

    Teď nade mnou stojí
    Už pět neděl svoji
    Má milá a sousedů Pancho

    Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila
    Donde esta zapateria čeká mě moje milá

  24. Možná mě zítra vyhoděj z práce a nebudu mít za co žít,
    s pocitem že život není láce, pozvednu půllitr a přestanu snít.
    Sahula není úplně hotovej, aby nevěděl kudy dál jít,
    veme si kytaru, dá jí do bazaru a prachy propije na Kovárně.

    Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
    a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:

    Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

    Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
    a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
    Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
    vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.

    Nemravný myšlenky – život je takovej!, Kratičký sukénky – život je takovej!
    Žrát lidem z talíře – život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?

    Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

Vstupenky

Používáme cookies pro měření návštěvnosti a reklamy (Facebook Pixel). Nezbytné cookies pro přihlášení do Fan Clubu používáme vždy. Více informací