Slyšte můj pohnutý životní příběh, dvacítka písniček - životní kroky,
jak jsem byl dítětem, divoké hříbě, a teď mám na krku kristovy roky.

Sestry i Orozák mi klidně můžou vlézt na záda, já totiž nejsem Průšou,
za chvíli na hrázi mám rande s Růžou, tak poslouchejte píseň mou, mou, mou, mou!

... je osmý duben, třiašedesát

Zástupy sejdou k elektrikám před šestou, do továren kolem řeky na druhej břeh za prací,
jen pán se sajdkárou jede cestou necestou, a pak na dvůr nemocniční svoji čízu obrací.

Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.

Dlouhá chodba končí pokojem, kde paní spí, vyčerpaná malým chlapcem, co se právě narodil,
pán nese růže a těší se jak půjde pít, daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil.

Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.

Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín naděje jen zřídka splní rodičů naivních,
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín, došlo jí, že rodič dětí častokrát se mýlí v nich.

Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.

Až půjdou ven a budou poštět draky kluci co bydlej dole v přízemí,
cikánů klan rozláme jim fraky, vrátěj se asi pěkně zřízený.
Kdoví zas proč se táta chytil s mámou, kufry tu na podlaze zívají,
s babičkou jdem na procházku známou, v kostele katolíci zpívají:

Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.

Na hřišti pár chlapů hraje fotbal, nedělní odpoledne míčový,
potom piv pár a hodně úzká chodba, zámek trefit je problém klíčový.
Usínám dřív než ztichnou všechna patra, naši se na seriál dívají,
do školy jdem zas ráno celá parta, cikáni do kroku si zpívají:

Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.

V sobotu odpoledne, když odjely tanky, František ze vzrušení nechtěl spát,
tak máma oblékla mu hlavu do ušanky a poslala ho ven si s tátou hrát.

V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.

Táta zrovna opravoval čízu se sajdkárou, chlapeček toužil někam na výlet,
tatínek nelenil a vyjel plnou párou a nastínil tak vývoj dalších let.

V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.

V zatáčce na Sázavě jeli celkem rychle, František vykláněl se pře vozíček ven.
Helmička jeho byla spíš do tvaru krychle, tatínek najel na přes cestu kmen.
Otec ten běžel rychle k nedaleké faře, zavolal černým telefónem sanitce,
a pak ač neslyšel to přímo od lékaře, věděl že život chlapce visí na nitce.

V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.

Chlapec je v bezvědomí na sále na lůžku, doktoři vrtí hlavou, ruce si myjí,
postava temná stojí neviděna v růžku a žhavý rudý oči září do tmy jí.

V nohách vlasatý stařec mírně levituje s odporem na satana pohlíží,
chlapce jenž umírá zbytečně nelituje, smrti stín hocha k němu přiblíží.

Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.

Satan jí chce tu čistou dětskou duši pro svoje škodolibé triky zneužít,
nemůže odmítnout, to správně stařec tuší, jednou za sto let chce i satan spratka mít.

Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.

Stalo se tak a chlapec náhle ožil, doktoři s povzdechem vrací se zpět,
plný zlé moci, co jí táta satan vložil do chlapce který půjde týrat svět.

Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.

S babičkou jsme v Kunraticích a sbíráme jahody,
na polích plantážích zvících

Hýja, hýja, ho.

Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkoněná, jak to bývá

Hýja, hýja, ho.

Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!

V Bránickym divadle hrál zrovna ňákej bigbít, když mě tam kamarád ze školy sebou vzal,
nejdřív jsem nic neslyšel a chtěl jsem tam spíš nebýt, ale pak se taky do mě rytmus pekla dal.
Stovky těl zpocenejch se zmítalo bez židlí v sále, kde včera ještě Boris Hybner hrál,
koukal jsem kytarista jak to pěkně mydlí a plán jak budu slavnej ve mě zatím zrál.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.

V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.

Diody jen s odporem do série s odporem zapojit ted zkusím vybavením s kusým
drátů hustou spletí probil silný proud pájka vzhůru letí z boostru zbyl troud.
Jsem na mléčný dráze vynálezů, spojím tři fáze a propájím stůl

Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička, hrať možem cez škatulu iba dnes

Babička se fláká za dveřma z loutnou kvákadlo kváká a dýmy houstnou
efekty různý bába se ošívá a hluk je hrůzný můj duch v nich ožívá.
Jsem na mléčný dráze vynálezů spojím tři fáze a propájím stůl.

Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička hrať možem cez škatulu iba dnes

Přesto že mám být rokenrolu hvězda dál musím chodit někam do práce
v divadle svítím i když se to nezdá samotnýmu se mi sem večer chce
po práci bývám v divadelním klubu herci i personál tu klábosí
a to je fajn mám užvaněnou hubu Bartoško, Adamíro, Lábusi

Dlouhý prsty světel chmataj tmou, u pultu když sedím je mi fajn
divadlo je teď rodinou mou, na herce dám pětikila šajn

Chodívaj sem i mladý holky z DAMU naslouchají hereckým historkám
doprovodím je pozdě večer domu pokaždé odmítnou jít přespat k nám
mistr je príma nechává mi lampy když je sám někdy namol v šatně spí
špatně nasvítím naschvál všechny rampy až vyhoděj ho tak mám světla svý

Dlouhý prsty světel chmataj tmou, u pultu když sedím je mi fajn
divadlo je teď rodinou mou, na herce dám pětikila šajn

Pro mně si poď, tak pro mě si poď,
seber mě z haldy uhlí do pekla mě hoď
pro mě si poď tak pro mě si poď
plány mý z cesty uhly hodim na to loď

Chodím po Tatrách a dole roste hrách a spacák jen mám, toulám se sám
V noci když je mráz luna bourá hráz těch astrálních vět, jsem doktor všech věd
Včera jsem ještě pil, teď slyším zvuky pil a v dáli zvon bije, už nejsem zombie

Vím, já to vím, jsem básník, já jsem básník

Quo Vadis v ruksaku a blízkost hvězdokup mě ladí do mol, dnes nejsem namol
až sejdu do dolin tak tvář si oholim a pak zeptám se tě, vaši chtěj mít zetě
poruším celibát, nemusím se cely bát je to víc než jistý, před Bohem jsem čistý
Vím, já to vím, jsem básník, já jsem básník

Ráno v půl sedmý vstanu uvařím si čaj, manželka ještě spí a děti v postýlce
vezmu si svačinu a spěchám na tramvaj, jsem mistr elektrikář na trase cé

Celej život před sebou, myslím že vím co se sebou - leda že by ne

Dřív jsem hrál na kytaru a chtěl spoustu holek, teď mám jen Marii a fotoaparát
nejezdím už na černo mám každej měsíc kolek a klukům na Kovárně říkám jak jsem rád

Celej život před sebou, myslím že vím co se sebou - leda že by ne

Máme novou lednici a lustr který svítí, dítě Anna kolem leze někdy marodí
nebydlí tu babička je v sociální síti, nevejde se nikam až se synek narodí

Za zdí od sousedů je slyšet Polku 
zpívá si s Polákem ruší mě v práci 
na grilu s česnekem dělám si rolku 
na starý časy se vzpomínka ztrácí

U Tří sester chybí druhej kytarista, chtěl bych zase na pódiu stát
Marie už tuší co se na ní chystá,začala se asi trochu bát

Sestry, Sestry jsou Tři

Do hospody chodím skoro každej den v noci lámu doma starej kříž
je to hodně dobrý chodit zase ven Marie, to těžko vydržíš

Sestry, Sestry jsou Tři

Kluci sedí kolem je tu mnoho piv a už vím že kočka není pes
jak si tady sedím zase už jsem živ Máňo, prostě včera není dnes

Nadávaj mi kluci že škodím kde můžu a že jsem na hrázi obtěžoval Růžu
ale já to vážně nedělám to schválně asi budu muset zmizet.
Při nehodě auta byl jsem pasažérem policajt mě vzbouzel nataženým kvérem
řidiče jsem svým svědectvím poslal sedět asi budu muset zmizet.

Ale lidí je dost blbejch lidí je dost ale lidí je dost blbejch lidí je dost.

Protokol se mnou píšou policejní, tentokrát jsem svědek já to všechno prásknu
něco si vymyslím na tom nic nejni, přinejhorším prásknu do bot, do bot, do bot

Když si půjčím prachy vždycky je chci vrátit, jenže je nevrátim a pak měl chtěj zmlátit
takže už mi tady nikdo nechce půjčit asi budu muset zmizet.

Ale lidí je dost blbejch lidí je dost ale lidí je dost blbejch lidí je dost.

Protokol se mnou píšou policejní, tentokrát jsem svědek já to všechno prásknu
něco si vymyslím na tom nic nejni, přinejhorším prásknu do bot, do bot, do bot

Do každýho večer hučím jak do dubu a taky na špacír pouštím často hubu
neřeknu co nevím a vím skoro všechno asi budu muset zmizet.

Ale lidí je dost blbejch lidí je dost ale lidí je dost blbejch lidí je dost.

Protokol se mnou píšou policejní, tentokrát jsem svědek já to všechno prásknu
něco si vymyslím na tom nic nejni, přinejhorším prásknu do bot, do bot, do bot

Na první pohled pozná kde napětí je hustý na obě strany přikládá a čeká
šklebí se, hlavou kývá, problémy lidí cítí z koho může víc vypadnout jen čeká.

Nevěř mu to nebo věř, řekne ti co slyšet chceš
bude to lež jako věž, zná příběh pro každýho

Oni to dobře vědí, že je jen dutá vrba, jenomže jim to nevadí tak čeká
to nejmenší je účet, platí ho za něj rádi, když je dobře pochválí tak čeká

Nevěř mu to nebo věř, řekne ti co slyšet chceš
bude to lež jako věž, zná příběh pro každýho

Honoráře nízký podivně jsou, kapelníka v blízký době čeká soud a můj právník jé, jé, jé právník
bývalá chce alimenty, větší byt, tak jí bude brzo muset navštívit můj právník jé, jé, jé právník

Zkroutí vás jak paragraf, nejen tele z jalovice vymámí i stádo krav a tak se mi hodí
právník má doutník a přátelský stisk, právník zná smlouvy a hlídá můj zisk

Do hospody parťák co drží krok a jako já má rád tvrdej rock můj právník jé, jé, jé právník
Kdyby mě chtěl sponzor Vašek podrazit, tak pro tyhle spory to má zvláštní cit můj právník jé, jé, jé právník

Zkroutí vás jak paragraf, nejen tele z jalovice vymámí i stádo krav a tak se mi hodí
právník má doutník a přátelský stisk, právník zná smlouvy a hlídá můj zisk 

Bývalá chce alimenty, větší byt, tak jí bude brzo muset navštívit můj právník jé, jé, jé právník
do hospody parťák co drží krok a jako já má rád tvrdej rock můj právník jé, jé, jé právník

Zkroutí vás jak paragraf, nejen tele z jalovice vymámí i stádo krav a tak se mi hodí
právník má doutník a přátelský stisk, právník zná smlouvy a hlídá můj zisk

Prachy když dojdou to se chlapům stává, žena křičí a dítě taky má hlad
těžko se s hrnkem kávy Vávra vstává, ale jednou jsem bigbít a tak trochu had

Po ránu v dvougarsonce procitám, záloha na desku je zde
volám si taxík, špatnej pocit mám když musím jezdit MHD

Monitor půjdu zkusit možná to projde, alimentů výměr nedošel včas
musím je zkásnout než jim rozsudek dojde jejich nenávist klidně může vzít ďas

Po ránu v dvougarsonce procitám, záloha na desku je zde
volám si taxík, špatnej pocit mámkdyž musím jezdit MHD

Do baru Práce večer klidně si zajdu a tam vyprávím jsem velkej kluk
nějaký téma vždycky si najdu jestli poslouchaj to je mi fuk

Po ránu v dvougarsonce procitám, záloha na desku je zde
volám si taxík, špatnej pocit mám když musím jezdit MHD

Po koncertě mi vyčítaj, že jsem hrál blbý sóla
počítat prachy pospíchaj, kapelník křičí z Pola
že mám krácený honorář ostatní se krčí ve folkswágnu
sám nehrál taky jak Jožo Ráž, asi s tím brzy fláknu

Ještě zvednu kytaru a sešlápnu si pedál ještě pořád můžu zpitej hrát
ještě zvednu kytaru a proto bych se nebál pár lidí mě na prsou si bude hřát

K pódiu když zpitej klopýtám, lidi šílí hula, hula
pocit mám jako bych byl tam sám nejsem zkrátka žádná nula
potíže mi dělá prstoklad, kazím to všem klukům i holce
má to aspoň jeden malý klad, že jsem úchylem v poslední polce

Ještě zvednu kytaru a sešlápnu si pedál ještě pořád můžu zpitej hrát
ještě zvednu kytaru a proto bych se nebál sponzor Vašek na prsou mě bude hřát

Smlouvu už sem podepsal na tři další desky, pán kde se vzal tu se vzal a na světě je hezky,
nehraju už s kapelou a žena je moc ráda, jen slíbený půlmeloun ukázal mi záda.
Čekám doma v kuchyni a žena mě teď živí, vzpomínám si na tchýni jak byli celí diví,
v Hustopečích ve městě byl sem bohatej ženich, peníze furt na cestě a kapela už neni.

Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.

Čekám už dva měsíce a peníze mi chybí, každou chvíli děsíce se že to byly sliby,
snad nese šek listonoška, to je ale klika, je to jen pohled od Vaška posta Costarica.

Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.

Na pláži se Vašek válí, je mu všechno jedno, potupa mě hořce pálí než sluchátko zvednu,
haló pane kapelníku nechcete mě zpátky, jestli jó tak mnoho díků a žádný hádky.

Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.

Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!

Víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš jednou zpátky do tý party,
víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš, že se jednou vrátíš zpátky.

Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!

Brzy bude ráno, je už skoro pět,
souvy za oknem teď přestanou pět, mám v dlaních jednu tvář.
Zlomil nade mnou František z Assissi hůl
a potom mi řek jen ty asi si vůl a dal mi svou svatozář.

Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.

Na hlavu nebohou jsem si svatozář dal
a hned hezký texty pro Ilonu psal a cítil jsem jisker proud.
Trvalo jen chvíli co jsem ji měl,
než jsem svatozář na Kovárně zapomněl, nad ránem po pípou.

Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.

Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.

Dál slavná kapela kráčí vpřed cestou všech povadlých krásných not,
pan kapelník vede kretény a já se k nim připojím v zápětí.

Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.

Dál přes překážky, stále vpřed, někdy na rozcestí odbočím,
obloukem cesta má se vrátí zpět a já se k ní připojím vzápětí.

Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.

Možná jí někdo pamatujete, tu holku ze všech historek vo bezvadnym sexu v letadle a kouření pod volantem, tu holku která nikdy neměla dost, tu holku, která ale byla chytrá a měla peníze, auto, motorku a hrála na elektrickou kytaru, tu holku, která se už sakra dlouho nevokázala, tu holku, na kterou se často vzpomíná...

Lou Fanánek Hagen
Kolik bavorů sem kvůli tobě roztřískal, kolikery slipy musel ráno prát,
kolikrát kdybych se nestřískal, kolikrát sem moch stačit jít na záchod.

Supice Líza
Kolik červenejch bot sem pro tebe prošlapala, kolik saxofonů rozladila,
kolik chlapců kvůli tobě nepolíbila, kolik béžovek žalem vypila!

Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.

Bubenec
Kolikrát sem kvůli tobě v garáži zatopil, kolik paliček při sólech zlámal,
kolik penicilínů do sebe naládoval, kolikrát ve Hvězdě se zlámal, Kačenko.

Ing. Magor
Kolik karbanátků já pro tebe uvařil, kolik vejletů v životě ti koupil,
kolik harmonikářů kvůli tobě voprudil a pak vyhodil z kapely, kolik dětí pak na večírkách propil.

Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.

Cvanc
Kolik přistýlek sem pro tebe rozkopal, kolik nocí propařil,
kolik trávy sem ti posekal, kolik peněz sem na to provařil.

Ronald
Kolikrát mě už z tebe hráblo, kolikrát sem si Fernet objednal
a byla's celá bílá průsvitná a tak sem to opakoval, a protože se mi to zalíbilo, tak sem tě brutálně vomakal!

Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.

Hele tak čau, ahoj, zas někdy pokecáme, hele to já znám jednu, tu holku ze všech historek vo bezvadnym sexu v letadle a kouření pod volantem, tu holku která nikdy neměla dost, tu holku, která ale byla chytrá a měla peníze, auto, motorku a hrála na elektrickou kytaru, tu holku, která se už sakra dlouho nevokázala, tu holku, na kterou se často vzpomíná...