Simpson Bart nemá trable co já, ani když mu Homer na prdel dá,
celej den mě bolí a už nevim co s tim, neposedím, celý noce na břiše spim.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Ráno když vstanu hned si zrcadla dám, tak abych viděl na ní stačim si sám,
je to tak měkká pasáž od pasu níž, zanesu do análů, že je na vobtíž.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Lubrikační gel mám tubu, lubrikační gel má smysl, s nim dál život nemá už chybu, den jak den.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Robert Kodym co má širák taky to zná, že rachota kovbojů je rachota zlá,
než vykouřim ráno v sedle camelek pět, moje prdel hoří jako ohnivej květ.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Dávno mě nebaví dostávat facky, jsem totiž poslední drsnej panker,
klidně mi házejte pod nohy klacky, mám pro vás dáreček, fuck off a šáteček.
Večer maličko piva s vírou, skončím jak Cobain v hlavě s dírou.

Tohle si řikám, když příjde depina, nejspíš jsem poslední rockovej hrdina,
Večer maličko piva s vírou, pustim si jako Rotten žilou.

Noste pívo celou noc, noste pívo celou noc.

Nejspíš jsem poslední rockovej hrdina a tahle kapela je moje rodina,
večer si klidně lehnu pod pípu a skončim jak Mercury na JIPU.

Noste pívo celou noc, noste pívo celou noc.

Smějeme se ve městě, smějeme se ve městě.

Je to všechno legrace, že jsme všichni takoví,
ale to víš, to se jednou spraví, až budeš unavenej.

Dám, dám, tak ji ber ...

Smějeme se ve městě, smějeme se ve městě.

Už to nejde napravit, co se jednou zkřivilo,
už to nejde nejde nejde, už to nejde napravit.

Smějeme se ve městě, smějeme se ve městě.

Policii se nejde skrýt, když jseš nepořádník nebo moc řádíš.
Policie zná k všemu klíč, hbitě tě lapí, pak to jdou zapít.
Maji pouta, maji kvér, blbej duel, není fér,
maji pouta, maji pejsky a v arestu neni hezky.

Honěji lupiče a někdy mě, taky bezdomovce, zaběhlý ovce,
sirény hejkaj, auta to smaží, policie vaří!

Policii se nesmíš smát, když si jdou koupit pendrek do cukrárny.
Policie se musíš bát, jinak tě zacílí Mancuso zavilý.
Maji pouta, maji kvér, hloupej duel, neni fér,
mají pouta, maji pejsky a v arestu není hezky.

Honěji lupiče a někdy mě, taky bezdomovce, zaběhlý ovce,
sirény hejkaj, auta to smaží, policie vaří!

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

potvoru zlou, holku divnou, vždyť bez ní jsem zoufalej,
zmizela mi s pankáčema ve stokách, krysy snad ji lapnou...

Já teda nevim sám proč je tak zlá, zlata dost mám a pizda nejsem,
byznys taky dobře znám a jsem sám - prý jí nudívám, krysy sand ji lapnou...

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

Vrať se zpět, vrať se zpět!

Vrať se zpět než se setmí náš dům, já potom sám hodim jídlo,
co krysy jíst chtěj pod každou mříž, rozběsnim je pak spíš, krysy snad ji lapnou...

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

Po pachu běží za sebou krysy, jsou stalé větší, byly tu kdysi, už nejsou mladý, nechcípnou hlady!
Protože tvůj dech bude šířit pach a ony příjdou tvým strachem vábené, krysy snad tě lapnou...

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

Možná zejtra přijede president, ví to celej dům, já i máma,
v televizi nespěj, hysterie, policajti se mejou, nevědí která bije.
A navoněný lidi mávaj hamburgerama, navoněný lidi, to je havaj,
navoněný lidi, navoněný lidi, já to žeru, asi jsem vůl.

Soused žehlí kravatu, trefil by ho šlak, nedej bože ujít mu jeho cadillac,
v noci bude svítit slunce, všichni budem free, v pozoru bude stát i homeless poslední.
A navoněný lidi budou mávat hamburgerama, navoněný lidi, to je ten styl,
navoněný lidi, navoněný lidi, já to žeru, asi jsem cvok!

Barevnej den, barevnej sen, nejspíš konvoj doprovodim se svym mopedem
a načančanej dav mě taky bude znát a moje máma zas se bude smát.
A navoněný lidi budou mávat hamburgerama, navoněný lidi, to bude fór,
navoněný lidi, máma v zástěře, děti, jé tohle žeru!

Taky dělníci, hokynáři, podnikatelé a podvodníci, lezby, teplouši a úchyláci, policajti a Franta Sahula a papež Jan Wojtyla, kočka Kočár, Šimeček a Šárka z kopřiv, Lenka manažérka, Karel Greif, Mac Donald a Mac Driver, Franta z Propasti a taky Beethoven, Vratislav, Láďa Barták Janek, Vaclav "Bambur" Veselý a Lagyra.

Spokojenej, lepší to nebude!!

(poslední výrok patří Jiřímu Šimečkovi - ani při nejlepší vůli už nešel vybagrovat z pásu... howng.)

Vzpomenu na tvoje vlasy rozstříknutý po polštáři,
obraz tvůj kreslím nejistou rukou, mý oči pláčou, zlatohnědá...

Padá sníh, u okna sedim, den se kloní, tak jako loni,
na okenní tabulky mráz tiše čárá, kytky na tvym rovu jsou zlatohnědý.

Padá listí, žlutý je slunce, mokrej podzim vybral si daň,
poslední noc nespal jsem moc, proč podzimní lásky jsou zlatohnědý?

Černý mini, dlouhý nohy a bílý saka šitý na míru, dlouhý nohy, šmak benzínu, kožený gatě šitý na míru.

Prsatou holku a krvavej steak, pak sednout na motorku jó to je break,
Viva la rock, viva la rock,
pak promilovat celou noc a prospat celej den, O.K.

Štíhlý, teplý tělo lesklej chróm, rachot motoru, fousy až na balkon,
Viva la rock, viva la rock,
večer zářit na kytaru, zbytek noci propít v baru.

Desítky krásnejch buchet tancujou, milujou jenom nás a rock'n'roll,
Viva la rock, viva la rock,
chlapi se perou, servírky pudrujou.

Viva la rock, viva la rock, viva la rock, viva la rock, a to je konec úplnej.

Manglovou, dodávkou manglovou jedeš a už budeš mít klid.
Mongoloid, seš jako mongoloid, z prken rakve necítíš klih.
Mandlovou, tu pachuť mandlovou, nepoznal jsi, neměl's to žrát.
Mandlovou, Adinu Mandlovou nespatříš už ve filmu hrát.

Žádný - ráno jít, žádný - nádobí, žádný - štětky jen klídek, no tak - co chceš víc...

Manglovou, dodávku manglovou jedeš a už nechceš se ptát.
Manglovou, dodávku manglovou, teď už není o co se bát.
Štětky řvou, všechny tvý štětky řvou, že tu musej na pohřbu řvát.
Štětky řvou, bez sebe štětky řvou, zatím mohly někomu dát.

Skončil - výkon hrůz, černých sak a blůz, jen tvůj hrob zůstal prázdnej, však už chtěl's jen spát.

Manglovou, dodávku maglovou, Olšany jsou temnej kout.
Žonglujou, hrobníci žonglujou zpití rumem lopatkou.
Tombolou, baví se tombolou, taví zlatý zuby jak cín.
Tangovou, náladu tangovou, živý nemaj ze smrti splín.

Žil's jen málo dní, kámen - náhrobní, dá jen - štempl na bídu, to snad - čím dál víc.

Koukej Karle kdo to sem zas přišel poznat pech,
ani jeden z nich nemá heligon nebo nějakej jinej dech,
hrajou nahlas, mladý jsou a ten vzadu je divnej dost
a než skončí písnička, my jdem na kafe, hejhou.

Dírou postih rokenrol síť skoro dokonalou, mouchy lezou ní ven.

Stříká pot mezi nářadím a Tesly hřejou jen vzduch,
sám pavouk běhá garáží, řevem těch much je hluch.
Nůžky ze tří akordů ze sítí cestu znaj,
z pavučin vlajka na kordu z osmi noh bude vlát.

Dírou postih rokenrol síť skoro dokonalou, mouchy lezou z ní ven.

Vyhnaní ze všech garáží pavouci svolali sněm,
Křižákův švagr byl škorpion, záchranu viděli v něm.
A tak povstává v bundě z vosích těl a na hlavě probůh sám
číro čerstvě vyholený, sám s mouchama hrál.

Dírou postih rokenrol síť skoro dokonalou, mouchy lezou z ní ven.

Rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról.
Rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról.

Nežli čekat na šediny, lepší je dělat kraviny
a nalitej jak dobytek porážet doma nábytek.
Litr whisky a dva rumy, to jen tak někdo neumí.

Pětistovku dát forbesu, pět tisíc prohrát v gotesu,
pak poslat bůra manželce, co sedí doma při telce,
a co bych tak chtěl víc, stejně mi nedokážou nic...

Stejně mi nedokážou nic.

Děti hladověj v Africe, na mě zas leze opice,
Mandela řádí v JAR a já jsem zralej na malér,
a co bych tak chtěl víc, stejně mi nedokážou nic...

Stejně mi nedokážou nic.