¡Svobodu Ředkvičkám! (2018)
Dneska to cejtim v kostech, z ozónu je vzduch
úplně nabitej a do mě vstoupí duch
Františka Sahuly a nezeptá se mohu-li,
jen tak mě ovládne, už nepřekročím kruh,
ženu nechám opuštěnou, děti ve školce,
Pán much s námi hraje hru, panáky rozdává.
Historky se vyprávěj a já se budu smát,
opilecká pýcha jistě může křídla dát,
s každou další hodinou minulost mám rodinnou,
asi jsem svobodnej, teď mě tak napadá,
potřebuju trochu něhy, koukám po holce,
soudnost mizí, čerta ve mně brzdit přestává.
Neprocitnu hlady, nevypadám k světu,
dohromady nedám jedinou větu,
na stole v láhvi zůstal zbytek morgana,
jen jestli to přelud není – Franta morgana.
Další kola panáků, pak nastal Babylon,
zmatení jazyků a opic pavilon,
zábava je třeskutá a strava pouze tekutá,
teď je mi všechno jedno, nastal už ten zlom,
dva kalíšky v ruce, blíž ke slečně přisedám,
do pekla na dobrym koni, v tomhle jasno mám.
Neprocitnu hlady, nevypadám k světu,
dohromady nedám jedinou větu,
na stole v láhvi zůstal zbytek morgana,
jen jestli to přelud není, Franta morgana.
Jindy než za úplňku se to nestává,
to vždycky pravidelně podivnej sen mám,
Sahula u výčepu s pivem postává,
kyne mi prstem a já těžko odolám.
Neprocitnu hlady, nevypadám k světu,
dohromady nedám jedinou větu,
na stole v láhvi zůstal zbytek morgana,
jen jestli to přelud není, Franta morgana,
tak se tak motám, ztracenej v času,
klidnej den střídá rej hodokvasu,
nebylo to včera a není to teď,
jednou se to stane a já proskočím tu zeď.
F: Dobré ráno, lásko S: tak jakej byl Háskov
F. to mě pěkně vítáš S: ty v tom zase lítáš
F: nemáš uklizeno S: propil jsi mý věno
F: ty mě nemáš ráda S: kde jsi v noci strádal
F: modrý z nebe snášet S: už to nejde snášet
F: nejsi dobrá žena S: zas parádní scéna
S: vzala jsem si ničemu
F: už nevěřím ničemu
F: já si sbalím věci
S: klidně k jiný jeď si
To je teda soda, nepanuje shoda,
peklo ve dne v noci umíme roztopit,
láska, svatba podvod, následuje rozvod,
tak to bysme měli a bude po prdeli¨.
S: budeme si vykat
F: už si začni zvykat
F: takovou tě neznám
S: milenek máš seznam
F: z lásky kocovina
S: tím já nejsem vinna
F: tak se pojďme vopít
S: a bude to dobrý
To je teda soda, nepanuje shoda,
peklo ve dne v noci umíme roztopit,
láska, svatba podvod, následuje rozvod,
tak to bysme měli a bude po prdeli.
To je teda soda, nepanuje shoda,
peklo ve dne v noci umíme roztopit,
láska, svatba podvod, následuje rozvod,
tak to bysme měli a bude po prdeli.
Spadnul jsem z cimbuří tak jako pytel
na dolní nádvoří pod vlivem rumu,
zjevil se na chvíli mi vykupitel,
naštěstí pod zády cítil jsem gumu.
Koukal jsem se k nebesům a bylo mi tak hezky,
pak jsem slyšel nadávky přímo od lochnesky,
to moje stará je, tak velká a tak hustá,
cestička do ráje zůstane zas pustá.
Tak chodím po hradbách, jsem v jiném světě,
čeká mě princezna, milá a štíhlá,
se mnou je opice, šklebí se sjetě,
rum rovněž nasává, vždycky k němu tíhla.
Tak si žiju spokojeně v nafouknutém hradu,
vpodvečer pro svůj rum se z obytňáku kradu,
stará je zlá a stará, ale hrad jí patří,
stejně jako lochneska, jež potřebuje natřít.
Až to tu skončíme, pojedeme jinam,
od jara do podzimu, pak zas Počernice
koníkům ve stáji, hnůj při grogu kydám,
na nebe přichází tak jasná Večernice.
Tak si žiju spokojeně v nafouknutém hradu,
vpodvečer pro svůj rum se z obytňáku kradu,
stará je zlá a stará, ale hrad jí patří,
stejně jako lochneska, jež potřebuje natřít.
Před lety má stará byla krásná hadí žena,
já šupiny měl na očích a padl jsem do tenat,
oslnivej, světaznalej, dobrej vrhač nožů,
dneska už v předklonu pouze vrhat možu.
Na schodech podzemní dráhy
kráčelas proti mně dolů
uprostřed města Prahy
už desítky let nejsme spolu.
Autorkou jsi známou
ženskejch románů
a já léta trávím
zimy v Ománu.
Jsi holka ze starejch časů
se kterou nebyl jsem sám
v dobách, kdy nezbylo na sůl,
odkud já tě znám.
Jezdili jsme na jednom kole,
brali vodku v sámoškách,
bylas tou nejlepší z holek,
perlou v kámoškách
Je to už dlouhá doba,
sešla jsi nejenom z očí,
zastihlo nás to oba,
jak se ten svět rychle točí.
Kolik dlouhejch loků
s tebou prožil jsem,
a já v proudu roků
teď jsem došel sem.
Jsi holka ze starejch časů,
se kterou nebyl jsem sám
v dobách, kdy nezbylo na sůl,
odkud já tě znám.
Jezdili jsme na jednom kole
brali vodku v sámoškách,
bylas tou nejlepší z holek,
perlou v kámoškách.
Jsi holka ze starejch časů,
v paměti mý neměnná
tak jako ústřižek vlasů
fotka vzdálená.
Dál jeď po schodech metra,
v hlavě starý písně zněj,
vzpomínkou dlouho se netrap,
holko, tak se měj.
Spalas jak ten ježek celou zimu, tak poď ven,
naskočím ti na záda a teď mě někam vem,
nenašel jsem loňskou helmu, a tak jinou mám,
stáhli střechy ze svejch aut i kluci z Jinočan.
Venku slunce pálí, na návsi spí kočka,
týhletý chvíle nemoh jsem se dočkat,
sněhuláci tajou a benzín krásně voní,
kosu klepe snad jen zubatá.
Policajti silniční po zimní kontrole
vytáhli svý radary, poslouchaj Pistole
holky už se vystavujou, ptáci zpívají,
na zahrádkách dá se v klidu sedět, pít a jíst.
Venku slunce pálí, na návsi spí kočka,
týhletý chvíle nemoh jsem se dočkat,
sněhuláci tajou a benzín krásně voní,
mně jedou stroje a nejsem v tom sám.
Jaro už je tady, nálada stoupá
a brzy venku můžeme se koupat,
nasávej dlouze, už rozkvétá pípa,
tak vem si pivo a připoj se k nám.
Kdo chce jednou sklidit,
musí napřed zasít,
ví to spousta lidí,
že všechno jednou zkvasí.
Zaměřil bych se pouze
na zdejší ovocnou scénu,
stát se bude vzpouzet,
daň má ukrácenu.
Meruňky, švestky velký,
hrušky, mirabelky,
to se nám urodilo,
ještě ať se zdaří náš opus magnum,
zdaří náš opus magnum,
zdaří náš opus magnum.
Přístroj destilační
do garáže dej si,
a pak pálit začni,
přece trouba nejsi.
Státní úředníci,
co si vůbec myslej,
jsi ve svý pálenici
aspoň na nich nezávislej.
Meruňky, švestky velký,
hrušky, mirabelky,
to se nám urodilo,
ještě ať se zdaří opus magnum,
zdaří náš opus magnum,
zdaří náš opus magnum.
Brácha můj pivo vaří,
tak se nám dobře daří,
přejem všem dobrým lidem,
ještě ať se zdaří vám opus magnum,
zdaří vám opus magnum,
zdaří vám opus magnum.
Až to se mnou sekne, tak doufám, že mě zvolej
si čerti mezi sebe, tam kde jsou kotle piva,
aktivisti přikládaj ropu a z velryb olej
a Sid Vicious se Sahulou můžou na zem plivat.
Nasypte mě jednou do volební urny
a nebude můj přelud, až uslyším hlasy,
pozůstalí blednou a ksichty mají chmurný,
to mně hrajou k tanci totální ztroskotanci.
Do nebe bych nechtěl, tam si mejou ruce,
když se byli vychcat a nikdy neprděj,
zato protestujou a píšou rezoluce,
v průvodu jde spořádaně každej dobroděj.
Nasypte mě jednou do volební urny
a nebude to přelud, až uslyším hlasy,
pozůstalí blednou a ksichty maj chmurný,
to mně hrajou k tanci Radostínští kanci.
V záhrobí potkám papeže - v záhrobí potká papeže,
já vím, on jistě chápe, že - on ví, ten jistě chápe, že
mám prostě silný pochyby - má prostě silný pochyby
stále si myslím, co kdyby byl Ježíš nezemřel.
Jen si nechte nebe, já si nechám dudy
a holky se vším všudy, co k nim prostě patří,
že jim někde jebe a čerti valej sudy,
tak řekněte mi kudy, já toužim peklo spatřit.
Odešel jsem z domova jen s malou kabelou,
opět věřím, že se nevrátím,
budu bydlet po hotelech, jezdit s kapelou,
život si tim jistě nezkrátim.
Má žena mi závidí, že mám úspěch u lidí a v hospodách leckterejch je pro mě volná židle,
ona večer studuje, kariéru buduje a výsledkem je, že s ní nechci bydlet.
V pondělí jdu do Sparty na devět malejch piv,
v úterý zavítám k Lexovi,
ve středu do Zlatý dvojky půjdu trochu dřív,
čtvrtek padne na Petříkovy.
Má žena mi závidí , že mám úspěch u lidí a v hospodách leckterejch je pro mě volná židle,
ona večer studuje, kariéru buduje a výsledkem je, že s ní nechci bydlet
Tak se tahám s kytarou a s fanynkou některou mohl bych svůj hotelový pokoj chvíli sdílet,
tuhle možnost většinou, ponechávám nečinnou a na recepci trávím hezký chvíle.
Včera jsem se přivedla
do jinýho stavu,
když jsem tak šla z divadla
starých českých stavů.
Jenom díky osudu
potkala jsem Báru,
skončily jsme u sudu
v tom Zdenálově báru.
Ale je to paráda, když jsem v jinym stavu,
tak ňák je mi všechno fuk a vyčistim si hlavu,
druhý den se projdu po nábřeží kocoviny
a těším se velice na další stav jiný.
Daly jsme si dvě decky
a hovořily chytře,
dá se říci vědecky,
a tvářily se bystře.
Probraly jsme rodinu
i nezávislou scénu,
nadávaly hodinu,
že nic už nemá cenu.
Ale je to paráda, když jsem v jinym stavu,
tak ňák je mi všechno fuk a vyčistim si hlavu,
druhý den se projdu po nábřeží kocoviny
a těším se velice na další stav jiný.
Ppak nám přišel po pár locích
dobrej ležák z tanku,
zkusily jsme před půlnocí
každá trochu skanku.
Stačilo pár vdechnutí
a Bára na zem spadla,
setrvala v nehnutí
a její krása zvadla.
Pravé štěstí dostaví se, až si najdu druha,
ten mi bude oporou a v kocovině vzpruha,
nám pak bude známá každá knajpa, bar i herna
a samozřejmě divadlu já zůstanu dál věrná.
Když nepůjdu na plovárnu, holku nepotkám,
nekoupím jí malej rum a sám si velkej dám,
zahraju si možná karty, možná budu spát,
divoký sny v letním parnu můžou se mi zdát.
Že jsem velkej, rozumnej a vytyčím si cíl,
k němu budu přímo mířit jistě ze všech sil.
Mohlo se mi dařit, kdybych nechtěl pařit,
kariéra nuly já mám slabou vůli,
nalejte mi jednu plzeň, než se zvednu
a na cestu domu dám si něco k tomu.
To už bylo tolik věcí, co jsem vyzkoušel,
přestalo mě všechno bavit a já jinam šel,
minimálně třikrát potkal jsem tu jedinou
a tuším, že někde jsou ty, co mě neminou.
A tak v kruhu vrávorám, padám a jdu dál,
pochybuju, že je lepší sen, co se mi zdál.
Mohlo se mi dařit, kdybych nechtěl pařit,
kariéra nuly, já mám slabou vůli,
nalejte mi jednu plzeň, než se zvednu
a na cestu domu dám si něco k tomu.
Jak mi doktor říkal, už když jsem se svlíkal,
nemusím se trestat a s tím pitím přestat,
není to prej zdravý, když se tělo zbaví
naráz všeho jedu, tak hned na jedno jedu.
Feťák já jsem asi, to si myslím, když si přečtu další příbalovej
leták, tam se píše, že budu mít závratě a sníží se má schopnost
strojem vládnout a mám konzultovat s lékařem, když místo zácpy bude
průjem, přesto dám si další dávku, klidnej, že mám všechny svoje
prášky ja ja ja ja ja ja ja ja ja ja ja
do sebe to sypu, doufám, že se neosypu.
Svíjím se tu v louži potu po posteli a zatím se léky
míjí učinkem a nespim nejim, marně čekám, ňákej smysl
hledám a ty pilulky mi nepomáhaj, přesto je dál zobu, já je
nedám, jednou mi je doktor předepsal, a tak mu věřím, že pomůžou
prášky ja ja ja ja ja ja ja ja ja ja ja
do sebe to sypu, doufám, že se nerozsypu.
Tak se koukám na telku a nevím, zda ji zapnu,
ke špajzu mířím, pak přelomím se v pase,
už se těším, až lahváče za hrdlo si čapnu,
neútulné prázdno zeje v hnědý pivní base.
Natáhnu si kalhoty a zkusím další partaje,
zatím se tu nevyznám, však doufám, že tu parta je.
Sousedům došel rum a já mám barvu tvarohu,
nájemníka odvedle též opouští dech,
Nguyen má naštěstí večernici na rohu,
dáme si do nosu cestou po schodech.
Předtím jsme se neznali a v devět už si tykáme,
alkohol je chmelítko a lidi rychle spojuje,
motáme se po chodbě, smějem se a škytáme,
prevít zámek u dveří s námi bojuje.
Manželky se seznámily, když nás byly rozehnat,
a měly prý problémy to vlastní prase rozeznat.
Sousedům došel rum a já mám barvu tvarohu,
nájemníka odvedle též opouští dech,
Nguyen má naštěstí večernici na rohu,
dáme si do nosu už cestou po schodech.
Alkohol pomáhá, přímo bourá hranice,
kdekdo je kamarád až do konce dní,
spolu se nasmějem, až nás bolí bránice,
a pak ty následky, když se rozední.
Půl druhý ráno, semtam venku se blejská,
v nonstopu flákám se ve městě prázdným,
je nás tu pár a ten slepej má pejska,
náhle vešlas mezi nás,
v očích sto čertů a vibrace žízní,
po pivu v láhvi lačně a rychle sáhlas,
ústa co nápoj právě poctila přízní,
zdá se nejsou nevinná.
Já to znám, horká cigaret vůně,
z rádií tu nikdy nehrajou Sestry,
alkohol, někdy růžový slůně,
no tak pojď dál, přece je to tak pestrý.
Já to vím, ty máš papíry blázna,
anebo seš magor honoris causa,
ráno nám stačí lavička prázdná,
pojď i blíž, asi tu nebudeme dlouho spát.
Málo ji znám, sílu co mě ven táhla,
přišla jsem z práce, z tašky vyndala nákup,
zasažená, jen jsem pro prachy sáhla,
zřejmě jsem už ztracená,
červencový noci zabíjej spánek,
tak jsem šla ven, brzo dostala žízeň,
tak tady jsem, cítím větráku vánek,
runda již je placená.
Já to znám, horká cigaret vůně,
z rádií tu nikdy nehrajou Sestry,
alkohol, někdy růžový slůně,
no tak pojď dál, přece je to tak pestrý.
Já to vím, ty máš papíry blázna,
anebo seš magor honoris causa,
ráno nám stačí lavička prázdná,
pojď i blíž, asi tu nebudeme dlouho spát.
Prázdninám někdy svědčí i centrum,
v nároží spleti najde se přístav,
poslouchej řeči, se mnou si dej rum,
trochu se můžem spolu za tý bouřky ztřískat.
V záři tvý tuze směju se žertům,
tyhlety chvíle snad ať setrvaj stále,
k ránu máš v očích pořád sto čertů,
usínám a hlavu na tvoji si můžu dát.