HOLKA ZE STAREJCH ČASŮ
Na schodech podzemní dráhy
kráčelas proti mně dolů
uprostřed města Prahy
už desítky let nejsme spolu.
Autorkou jsi známou
ženskejch románů
a já léta trávím
zimy v Ománu.
Jsi holka ze starejch časů
se kterou nebyl jsem sám
v dobách, kdy nezbylo na sůl,
odkud já tě znám.
Jezdili jsme na jednom kole,
brali vodku v sámoškách,
bylas tou nejlepší z holek,
perlou v kámoškách
Je to už dlouhá doba,
sešla jsi nejenom z očí,
zastihlo nás to oba,
jak se ten svět rychle točí.
Kolik dlouhejch loků
s tebou prožil jsem,
a já v proudu roků
teď jsem došel sem.
Jsi holka ze starejch časů,
se kterou nebyl jsem sám
v dobách, kdy nezbylo na sůl,
odkud já tě znám.
Jezdili jsme na jednom kole
brali vodku v sámoškách,
bylas tou nejlepší z holek,
perlou v kámoškách.
Jsi holka ze starejch časů,
v paměti mý neměnná
tak jako ústřižek vlasů
fotka vzdálená.
Dál jeď po schodech metra,
v hlavě starý písně zněj,
vzpomínkou dlouho se netrap,
holko, tak se měj.