HOLKA ZE STAREJCH ČASŮ

Na schodech podzemní dráhy

kráčelas proti mně dolů

uprostřed města Prahy

už desítky let nejsme spolu.

Autorkou jsi známou

ženskejch románů

a já léta trávím

zimy v Ománu.


Jsi holka ze starejch časů

se kterou nebyl jsem sám

v dobách, kdy nezbylo na sůl,

odkud já tě znám.

Jezdili jsme na jednom kole,

brali vodku v sámoškách,

bylas tou nejlepší z holek,

perlou v kámoškách


Je to už dlouhá doba,

sešla jsi nejenom z očí,

zastihlo nás to oba,

jak se ten svět rychle točí.

Kolik dlouhejch loků

s tebou prožil jsem,

a já v proudu roků

teď jsem došel sem.


Jsi holka ze starejch časů,

se kterou nebyl jsem sám

v dobách, kdy nezbylo na sůl,

odkud já tě znám.

Jezdili jsme na jednom kole

brali vodku v sámoškách,

bylas tou nejlepší z holek,

perlou v kámoškách.


Jsi holka ze starejch časů,

v paměti mý neměnná

tak jako ústřižek vlasů

fotka vzdálená.

Dál jeď po schodech metra,

v hlavě starý písně zněj,

vzpomínkou dlouho se netrap,

holko, tak se měj.