Včera jsem se přivedla

do jinýho stavu,

když jsem tak šla z divadla

starých českých stavů.

Jenom díky osudu

potkala jsem Báru,

skončily jsme u sudu

v tom Zdenálově báru.

Ale je to paráda, když jsem v jinym stavu,

tak ňák je mi všechno fuk a vyčistim si hlavu,

druhý den se projdu po nábřeží kocoviny

a těším se velice na další stav jiný.

Daly jsme si dvě decky

a hovořily chytře,

dá se říci vědecky,

a tvářily se bystře.

Probraly jsme rodinu

i nezávislou scénu,

nadávaly hodinu,

že nic už nemá cenu.

Ale je to paráda, když jsem v jinym stavu,

tak ňák je mi všechno fuk a vyčistim si hlavu,

druhý den se projdu po nábřeží kocoviny

a těším se velice na další stav jiný.

Ppak nám přišel po pár locích

dobrej ležák z tanku,

zkusily jsme před půlnocí

každá trochu skanku.

Stačilo pár vdechnutí

a Bára na zem spadla,

setrvala v nehnutí

a její krása zvadla.

Pravé štěstí dostaví se, až si najdu druha,

ten mi bude oporou a v kocovině vzpruha,

nám pak bude známá každá knajpa, bar i herna

a samozřejmě divadlu já zůstanu dál věrná.