Po snídani s Novou přijdou jsou mladí a neklidní, 
Boby krade naftu a Miss Ellie je zmizelý, 
milióny obrazovek město večer vylidní, 
na Kavčích horách plešatý muž hodil flintu do zelí. 

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem. 

Před večeří v Risku sedí Švédi z Čech a Moravy, 
po reklamě v seriálu ožijou Psí nováci, 
všude svítí Trinitrony, Toshiby i Oravy, 
dokonce i v zahraničí, chytaj'to Slováci, 
s paní co se počůrá, a proto sedí v budce 
v pátek večer v Tabu mluví Roman Šmucler. 

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.

Zavolali Elišku na kamennej telefon 
Chtěli ji mít v pelíšku vzal to ale máma on 
Ronald jí řek okamžitě "Di do prdele, vole!" 
Teď ka musej na Dřeváku leštit si kon- zole 

Navštívíme pánský klub 
Snad nejsou všechny tety zadaný 
Je tu trochu velký vstup 
Dáme si to asi do daní 

Seděl tam i Bubenec v bílym drezu Nagáno 
Na dvanáctej plzenec odpověděl "tak áno" 
Z domečku je vyhodili chtěli vidět tety 
Do party se nehodili byli oba jetý 

Navštívíme pánský klub 
Snad nejsou všechny tety zadaný 
Je tu trochu velký vstup 
Dáme si konzole do dlaní

V Praze hraje Sting a v hotelu Tosca žral bubeníka pes, ze Sester je troska, 
Sněhulák se směje a sází vodky do hlavy, Magor strašně leje a Ťána s nim nemluví. 

Megacetorium*, tygr šavlozubej**, máme delírium, Sahula je blbej***. 

Kopčem**** táhne s jampidama jevanskou nocí, dnešní večírek nemáme už v moci, 
Hadr lítá v oblacích, slyšíme jeho smích jouvejs!, recepční má olvejs. 

Megacetorium*, tygr šavlozubej**, máme delírium, Sahula je blbej*** úplně. 


Vysvětlivky: 
* domělý veleještěr, alias historie podle Sahuly 
** Sahula je kočička, ale často též šavlozubý tygr, postrach mladších třetihor 
*** jenom někdy, viz ** 
**** viz E. Štorch - Lovci mamutů

Sedim na Kovárně, piju jedno za druhym, 
protože je pátek, máma vzlyká, tak co s nim? 
Docent Černý mne si ruce, vlastník Mareš jakbysmet, 
ještě jedno na cestu a do ústavu hned. 

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu. 

V ústavu jsou paka, maj květovaný saka, 
a ty jejich doktoři maj dráty za ušima, 
strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník, 
občas najdou v podkoší celkem velkej sputnik. 

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu. 

Z ústavu mě pustili, jdu rovnou na Kovárnu, 
jako vždycky patnáct piv a vracim se až k ránu. 
Máma brečí ve dveřích, že už zase piju, 
táta balit pomáhá, já na balkóně bliju. 

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

Beatles fuck off!
Prázdný pivo, prázdný necky, stará ženská, starý kecky,
od toho pryč utíkám k malešickým zahradám,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim, v marasmu se potácim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.

Tvrdá hudba, tvrdej chlap, z melounový masky chlad,
pankroková Bukurešť, metalová Budapešť,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim a od metalu odcházim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.

Možná mě zítra vyhoděj z práce a nebudu mít za co žít,
s pocitem že život není láce, pozvednu půllitr a přestanu snít.
Sahula není úplně hotovej, aby nevěděl kudy dál jít,
veme si kytaru, dá jí do bazaru a prachy propije na Kovárně.

Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.

Nemravný myšlenky - život je takovej!, Kratičký sukénky - život je takovej!
Žrát lidem z talíře - život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj, 
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj. 
Nasypu ti do postele včely bodavý, možná že tě vopíchaj, 
mě už to nebaví. 

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou, 
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč. 

Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou, 
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou. 
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat, 
mě už to nebaví. 

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou, 
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč. 

Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj, 
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj. 
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy, 
vždyť to sama víš. 

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou, 
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.
Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.

Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
muj strejda byl notář, moje teta notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
muj brácha je notář a ségra je notářka.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Muj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.
Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Pa pa

Tohleto je rokenrol, ta hudba veselá,
tohleto je rokenrol, jak ho hraje Sahula.
Veselej rokenrol, to já mám rád.

Probral jsem se, divný světlo, do svítání hodin šest,
svatej Petr, co nemá stání, oknem vletěl, sed mi na pelest.
Vztáhnul ruce, požehnal mi, ptám se Petře, proč ta čest?
Protože hochu strašně paříš, mám o tebe strach.

Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, jó mysli na sebe.

Rachejtle jak o Silvestru, v kuchyni z trouby leze chlap,
voháklej jak bezdomovec, to jsem zas do hovna ťáp.
Všude čoud a hnusnej smrad, né není to poslanec,
z ledničky si bere pívo, je to pekla vyslanec.

Dali jsme se dořeči, já mu nabíd cigáro,
zdvořile odmítnul, ještě musím na áro.
Čekaj tam na mě pacienti a na záchytce opilci,
pak vyděsím Brichtu s Dodem až půjdou domů v opici.

Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než tě to zabere.
Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než přídeš do nebe hů hů.

Ležim si pod drnem a je mi kosa,
včera bylo krásně, dnes padá rosa.

Věci divnej spád maj, prdim jen do hlíny
a na první máj už nebudu šoustat blondýny.

Pil jsem a propagoval onanii-i-i,
bylo mi krásně a už nežiji.

Věci divnej spád maj, život jak tobogán,
ty odcházíš brzy a umíráš nepoznán.

Konečně můžu si v klidu tu bydlet,
neplatím činži a nemám žádný židle.

Věci divnej spád maj, nedám už na city,
jsem pokrytý plísní a dočista zabitýýýýýýýýýja.

S babičkou jsme v Kunraticích a sbíráme jahody,
na polích plantážích zvících

Hýja, hýja, ho.

Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkoněná, jak to bývá

Hýja, hýja, ho.

Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!

Přijeli jsme na festival všech dechových hudeb, zahrajem vám pěkný písničky,
dneska ttiž diriguje náš kapelník Dufek, hrajem jako vždycky rytmicky.

Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.

My nemáme saxofony ani lesní rohy, rytmus ale všichni držíme,
nemáme moc rádi hudbu, nemáme k ní vlohy, hlavně že se dobře bavíme.

Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.

Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě, 
vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší. 
Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci, 
chytli jsme se korbelů a poručili další. 
Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče 
a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý, 
tušili jsme příležitost pro historky čerstvý, 
a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní. 

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva, 
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál. 

Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření, 
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli. 
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a 
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli. 
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil, 
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi, 
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci, 
ti co byli pohlední v harému krmí pávy. 

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva, 
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Dneska takhle v podvečer jsem viděl táhnout Kelty,
nesli kůže medvědí a taky ňáký celty,
měli s sebou alkohol a hodně teplý melty,
táhli jeden za druhym a ved je Šenbauer.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.

Na lukách už ohně planou, slyším hlasy druidů,
Michal s Karlem Holasem už podléhají fluidu,
letní noci stejně temné jako hudba Floydů,
vždycky když je slunovrat, tak Kelti vyváděj.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.

V ÚKDŽ v tančírně začli hrát, swing a čaj, noc chvátá, 
Bull Mácha stojí a prší mu za raglán, špatná jsou léta, rok 53. 
Páskovský tance svazáci nechtěj znát, Bull venku stojí, noc chvátá. 

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí, 
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha. 

Náměstí Míru, luketky krouží tmou, pak mizí v sále, noc chvátá, 
starý strážník občanku prohlíží, špatná jsou léta padesátá. 

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí, 
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha. 

Naposled kouká oknem na Zetkův band, strážník ho svírá, noc chvátá. 

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí, 
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

V Bránickym divadle hrál zrovna ňákej bigbít, když mě tam kamarád ze školy sebou vzal,
nejdřív jsem nic neslyšel a chtěl jsem tam spíš nebýt, ale pak se taky do mě rytmus pekla dal.
Stovky těl zpocenejch se zmítalo bez židlí v sále, kde včera ještě Boris Hybner hrál,
koukal jsem kytarista jak to pěkně mydlí a plán jak budu slavnej ve mě zatím zrál.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.

V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.

Diody jen s odporem do série s odporem zapojit ted zkusím vybavením s kusým
drátů hustou spletí probil silný proud pájka vzhůru letí z boostru zbyl troud.
Jsem na mléčný dráze vynálezů, spojím tři fáze a propájím stůl

Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička, hrať možem cez škatulu iba dnes

Babička se fláká za dveřma z loutnou kvákadlo kváká a dýmy houstnou
efekty různý bába se ošívá a hluk je hrůzný můj duch v nich ožívá.
Jsem na mléčný dráze vynálezů spojím tři fáze a propájím stůl.

Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička hrať možem cez škatulu iba dnes

Tak si představ holka kde jsem včera byla,
u nás v práci navečírku ani jsem se neopila,
já jsem totiž tancovala celej večer s mistrem, on je velký elegán.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Jarda Špulák z drátovny, ten se zase setnul,
upad s Martou do chlebíčků, náměstek je oba zvednul,
pak se strhla bitka, nezbyla nám ani kytka co nám dalo ROH.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Letos je to jiný, vožralej je náměstek,
z chlebíčků ho tahá Jarda a Marta má zase vztek,
že z tý velký bitky uvadly jí kytky co dostala od OF.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Doufám, že Vám nemusím dlouho představovat,
to co se tady teďka za mnou rozehraje...
Ráz dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset jedenáct
dvanáct třináct čtrnáct patnáct...
Dámy a pánové - TŘI SESTRY !