Holinky nosil vždycky naruby
Kohoutí hnát si zapích do huby
Teplej rum pil i když potom blil
Co hořelo to vyhulil
Myslel si že je to známka punku

Ale holky říkaly
Že punk je jinde
Ale holky říkaly
To snad není možný

Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet
Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet
Uznával jen kapely co neuměly hrát
Kolem pasu nosil umělohmotnej drát
Myslel že je to známka punku

Ale holky říkaly
Že punk je jinde
Ale holky říkaly
To snad není možný

No ale kdo není
Boží nadělení
Nedělejme z punka tupce
No ale kdo není
Boží nadělení
Každé zboží má svého kupce

Křivák nosila vždycky naruby
Rtěnku si nanášela rovnou na zuby
Smála se jenom smutným věcem
Hrála v kapele s Jardou Švecem
Myslela že je to známka punku

Ale lidi říkali
Že punk je jinde
Ale lidi říkali
No to snad není možný

Jede traktor je to Zetor
Jede do hor orat brambor

Zemědělci brambor zasejí
Potom pohnojí pak zas vyrejí

Mládenec si kapsu namastí
Prachama zachrastí
Na děvu povětrnou

Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže
Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže

Jezeďák a děvka spolu jdou
Před novou hospodou hrozně se radujou
Nejdřív se tu spolu vopijem
Tvou ženu zabijem
A děti ubijem

Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže

Jezeďák se hrozně vopije
Svou ženu zabije a pak se poblije
Za radu moc děvce děkuje
A pak ji prokleje
Vidlema vod hnoje

Kriminalita kriminalita kriminalita mládeže

Jede traktor je to Zetor
Jede do hor vorat brambor

Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
Nasypu ti do postele včely bodavý, možná že tě vopíchaj,
mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybičky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat,
mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy,
vždyť to sama víš.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

seděla u pípy a pila všechny noci
nadměrnou konzumací chránila lid
kterej by alkohol dostal do svý moci
ta její logika ostrá jak břit

přestože jistě má už odrovnaný játra
a možná se po ní i celostátně pátrá

alkohol je jak řekla lidstva metla
a kapka špiritusu po bradě jí stekla
on je to jed a nerada bych se pletla
co ale když metla vyhání děti z pekla

toužil jsem podpořit královnu opic
tak jsem si panáka okamžitě dal
až se k vám dostane tenhleten dopis
desetkrát ho opište a pošlete dál

za to že se obětovala
za lidský druh
nepřerušte nedbalostí
tento bludný kruh

alkohol je jak řekla lidstva metla
a kapka špiritusu
po bradě jí stekla
on je to jed a nerada
bych se pletla
co ale když metla vyhání děti z pekla

Barevný časopisy, usměvavý tváře
Všichni jsou spokojený, mladý, starý, zdravý
Jak to tak vypadá tak líp se daří Báře
Bavič, co žral ananas, tak ten se zase spraví

Vitamíny brát a zotavit se z přejídání
Rok od roku je to vždycky trochu težší
Líp než do voka drát a kámoši co tlejí v báni
Dej otroku jed a ze slunce se těší

Večer když u postýlky lampička se ztlumí
Tak můry začnou řádit padni, komu padni
Preventivně naleje se , kdo to ještě umí
zas rána přece jenom nebudou tak fádní

Vitamíny brát a zotavit se z přejídání
Rok od roku je to vždycky trochu težší
Líp než do voka drát a kámoši co tlejí v báni
Dej otroku jed a ze slunce se těší

Už je to hotový
Dneska v noci se k nim rovnou dám
Už je to hotový
Já rande s bukanýrem u něj mám
Velká šance
Konta v bance
A stačí dobrej styk
Růžovou lobby znám
A chci k ni patřit i já sám

Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Jen homosexuál

Měkký sevření
už se nepustim a stoupám dál
Trochu pozmění
Věci kterejch jsem se děsil, bál
Tajný chvíle
Blízký cíle
A stačí dobrej styk
Růžovou lobby znám
A chci k ní patřit i já sám

Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Jen homosexuál

Návštěvník klubů
Který jen z filmů a vtipů znáš
Vzpomínky na korunkách zubů
Na věcí víc než ty šanci zažít máš
Věcí
Se značkou homo

Tajný sdružení
Spiklenecký pocit prožívám
Divný vzrušení
Důvod chuť je moci proč jít mám
Když se ptáte
Mám dost přátel
A stačí dobrej styk
Růžovou lobby znám
A už k ní patřím i já sám

Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Já chci být jen homosexuál
Já už chci být
Jen homosexuál

Venku už zas hrozně leje, to já nemám rád,
začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
Doma pořád nikdo není a telefon nejde,
já se z toho asi zbláznim, kdy mě tohle přejde?

Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.

Venku je zas hrozný vedro, to já nemám rád,
začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
Všechny ženský Na Kovárně s kamarády pijou,
já už si to asi mrsknu, já chci taky milou, jahá.

Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.

Nevadí mi křivý stěny, plísní dávno pohrdám,
okna nejsou utěsněný, podlaha je samý šrám.
Na záchod jdu třicet metrů na truc holou pavlačí,
proto radši seru v metru, někdy to však nestačím.

Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i rómů.

Domovnice v šedé kápi večer hlídá dvorky,
takhle lidi v Praze trápí jen nuselský Horky,
přesto je má každý rád, přípotoční nížiny,
lepší než se stěhovat na sídliště Lužiny.

Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i Rómů.

Visím metr nad zemí a nejsem David Copperfield,
už nezkouším se vůbec na nic ptát.
Ty párkrát přejdeš ulici, nepřekonáš vůli, cit,
pak zlobně stojíš, na vlasech ti začíná sníh tát.
Nechám tě tady, nechám tě tady,
neumřeš hlady, život tě baví.

Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.

Pak už jsi nejistá, co se mi mohlo stát,
schody bereš po dvou a na půdě kroky tvý
rozvíří peří, co zbylo z holubů,
já peří nevířím nohy mám výš.
Nechám tě tady, nechám tě tady,
neumřeš hlady, život tě baví.

Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.

Nejen z piva jsem nebetyčně hloupej,
a nekoukám moc do zrcadla, když si holím tvář.
Ranní tupej obličej, na rozum tolik skoupej,
postrádá totiž myslitelů zář.
Civím do zrcadla a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, a proč si zpívám tenhle refrén.

Moje zrcadlo má stíny na duši, a nikdo netuší, a nikdo netuší,
že v noci píšu hořčicím na víčko...
Trochu jsem zhloupnul, ale jen maličko.

Kvůli ženskejm jsem několikrát šílel,
a chtěl ze světa odejít na nekonečnej výlet,
s hlínou pod hlavou neznat návratu,
než jsem prokouk žití podstatu.
Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, rozhodně si s ní nepodříznu žíly.

Moje zrcadlo má stíny na duši...

Svět není černej, ani bílej,
jen někdy nechává stíny na duši.
Všichni se ženou za pochybeným cílem,
pochybenou cestou, do poslední míle.
Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší.
Do smrti si budu zpívat tenhle refrén!

U nás v domě všichni balej kufry, vedro je a sucho v krku mám
Nemůžu jít ani do hospody moje žena totiž hlídá schody

R: A proto chtěl bych vidět Nottingham, chtěl bych vidět Benátky - koupím si zájezd na splátky
Čedok, Čedok - snad mě to nebude tak moc stát stát

Chtěl bych vidět Nottingham, však nejsem kníže Buckingham
můj skromnej plat dělníka se těmto plánům vymyká

Nebavěj mě dávno ženský vnady
chata na Berounce a práce
tím to pro mne všechno stojí padá
život totiž není žádná legrace

R:

R:

Čas je díra čas je bič
Lepší kdyby vůbec nebyl
Nejednou chceš svůj balon
Ztracenej je v dětství nebi
A letí dál stoupá výš
Letí proudem roků zpátky
To jen čas trh oponou
Věci mizí - kde už jsou

Nejednou chci svůj balón
Zpuchřelá a prasklá duše
Jistě řeknu - to je on
Poznám ho měl jsem ho rád
Každá další známá věc
Kaugummi a pflege dusche
Drážďany a schone schuhe
A zde simpson motorrad

Mý gumoví indiáni
Z ulice Unter den Linden
Později jsem se tam zpil
Zrovna když byl feuer werk
Tmavý pivo se sirupem
řízek v sósu s knedlíkem
cigára Káro byly fajn
pak z U-Bahnu na S-Bahn

Nejednou chci svůj balón a nesměle to zkouším řici
Vraťte mi to všechno zpět na tábor chci k moři jet
co má v létě deset stupňů a Trabanta v pryskyřici
Jedno jak se změnil svět já chci zpátky svůj balón

Nejednou chceš svůj balon ztracenej je v dětsví nebi
Všechny věci cos měl rád na tebe tam tiše čekaj
Až se tvůj čas naplní letíš proudem roků zpátky
Někde najdeš svůj balón nech ho zatím - ať si lítá

Viděl jsem ostružiny podzim už je tady
Má to svý zápory a taky ale klady
Do skříně poputujou kraťasy
Lehnou si na mol budou spát
Já zvolna nandám si
Kulíška na pleš
Z hostince na návsi
Vrátím se na plech
Ref: Nebudu se koupat na hrázi
A na zahrádce zbudou osiřelý stolky
Někdo by myslel to ho rozhází
Koukne se jistě záhy hlavní do pistolky
Sednu si tam co stojej petry
Brzo se setmí a to gentlemana láká
Na běžnou konzumaci platěj zimní metry
A cestou domů v parku sbalím sněhuláka
léto se chýlí a my hrajem ve studiu
já texty dopisuju, burčák taky piju
energie z léta plyne do pásu
pas jede a tak to má být
sestry mráz nespálí
aspoň ne letos
kořínky ze skály
přežívaj leccos
Ref: Nebudu se koupat na hrázi
A na zahrádce zbudou osiřelý stolky
Někdo by myslel to ho rozhází
Koukne se jistě záhy hlavní do pistolky
Sednu si tam co stojej petry
Brzo se setmí a to gentlemana láká
Na běžnou konzumaci platěj zimní metry
A cestou domů v parku sbalím sněhuláka

Ve čtvrtek po obědě srpen
A sedím jako běžně na báru
Výročí kladiva se srpem
A koukám v televizi na Báru
Dráha je nečekaně kluzká
A čtvrtá sestra má cit pro drama
Bohužel stále vede Ruska
A bitva bude opět prohraná

Naštěstí však oštěp třímá dáma
Která šestým tahem dává mat
Dobrá forma vážně není fáma
Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zlato má mimořádnou cenu
A zápis do tabulky rekordů
Já přesto vidím za tím ženu
Která má ráda pivo a pár sester akordů

Naštěstí však oštěp třímá dáma
Která šestým tahem dává mat
Dobrá forma vážně není fáma
Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Kdo jde večer brzo spát, k ránu se mu zdává, že si lítá jako pták a ve snu křídly mává.
Já chodim spát nad ránem a v hlavě mi jen hučí, někdy kolem devátý krutý sen mě mučí.

Sny o lahvích sody často se mi zdály když jsem jako alkáč chlastal.

Vyrovnané v dlouhých řadách orosené sodovky, když se vzbudím šátrám marně ve všech třech švech pohovky,
nikdy mě však nenapadne připravit si láhev sám, spojení snu s realitou večer odkládám.

Sny o lahvích sody často se mi zdály když jsem jako alkáč chlastal.

Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě,
vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší.
Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci,
chytli jsme se korbelů a poručili další.
Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče
a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý,
tušili jsme příležitost pro historky čerstvý,
a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
ti co byli pohlední v harému krmí pávy.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Holinky nosil vždycky naruby
Kohoutí hnát si zapích do huby
Teplej rum pil i když potom blil
Co hořelo to vyhulil
Myslel si že je to známka punku

Ale holky říkaly
Že punk je jinde
Ale holky říkaly
To snad není možný

Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet
Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet
Uznával jen kapely co neuměly hrát
Kolem pasu nosil umělohmotnej drát
Myslel že je to známka punku

Ale holky říkaly
Že punk je jinde
Ale holky říkaly
To snad není možný

No ale kdo není
Boží nadělení
Nedělejme z punka tupce
No ale kdo není
Boží nadělení
Každé zboží má svého kupce

Křivák nosila vždycky naruby
Rtěnku si nanášela rovnou na zuby
Smála se jenom smutným věcem
Hrála v kapele s Jardou Švecem
Myslela že je to známka punku

Ale lidi říkali
Že punk je jinde
Ale lidi říkali
No to snad není možný

Kolem kaktusy
Je horko tak to si
Na hlavu nasadím sombrero grande

Viva Zapata
Mě hoří za pata-
ma mám v Porto Pueblo rande

Snad má mě ráda
A piňacoláda
Na cestu neškodí když je chlap macho

Do kapsy tortilly
A láhev tequilly
Má milá mi přihřeje nachos

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila
Donde esta zapateria čeká mě milá

Strašlivý vedro
A můj mezek Pedro
Klopýtá okolo malého ranče

A to není celý
Taky je skvělý
Že tu slyším výt Komanče

Jsem speedy Gonzalez
Však radši bych zalez
Tam kde je nejbližší kojotí nora

Však nehledě k tomu
Že pospíchám domu
Mě vyhlíží krásná seňora

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila
Donde esta zapateria čeká mě milá

Vylétla kulka
Z mé hlavy je půlka
Než jsem spad už bylo od krve poncho

Teď nade mnou stojí
Už pět neděl svoji
Má milá a sousedů Pancho

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila
Donde esta zapateria čeká mě moje milá

Možná mě zítra vyhoděj z práce a nebudu mít za co žít,
s pocitem že život není láce, pozvednu půllitr a přestanu snít.
Sahula není úplně hotovej, aby nevěděl kudy dál jít,
veme si kytaru, dá jí do bazaru a prachy propije na Kovárně.

Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.

Nemravný myšlenky - život je takovej!, Kratičký sukénky - život je takovej!
Žrát lidem z talíře - život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.