Spadnul jsem z cimbuří tak jako pytel

na dolní nádvoří pod vlivem rumu,

zjevil se na chvíli mi vykupitel,

naštěstí pod zády cítil jsem gumu.

Koukal jsem se k nebesům a bylo mi tak hezky,

pak jsem slyšel nadávky přímo od lochnesky,

to moje stará je, tak velká a tak hustá,

cestička do ráje zůstane zas pustá.

Tak chodím po hradbách, jsem v jiném světě,

čeká mě princezna, milá a štíhlá,

se mnou je opice, šklebí se sjetě,

rum rovněž nasává, vždycky k němu tíhla.

Tak si žiju spokojeně v nafouknutém hradu,

vpodvečer pro svůj rum se z obytňáku kradu,

stará je zlá a stará, ale hrad jí patří,

stejně jako lochneska, jež potřebuje natřít.

Až to tu skončíme, pojedeme jinam,

od jara do podzimu, pak zas Počernice

koníkům ve stáji, hnůj při grogu kydám,

na nebe přichází tak jasná Večernice.

Tak si žiju spokojeně v nafouknutém hradu,

vpodvečer pro svůj rum se z obytňáku kradu,

stará je zlá a stará, ale hrad jí patří,

stejně jako lochneska, jež potřebuje natřít.

Před lety má stará byla krásná hadí žena,

já šupiny měl na očích a padl jsem do tenat,

oslnivej, světaznalej, dobrej vrhač nožů,

dneska už v předklonu pouze vrhat možu.